#04. zámecký park

Kolem letohrádku dal baron Dr. Richard Drasche-Wartinberg vysázet vzácné cizokrajné stromy, vonné douglasie a měkkolisté jedle do podoby krásného zámeckého parku. Tyto pozemky byly oploceny, jak dokládají dobové fotografie i turistický průvodce "Pardubice a Kunětická hora", když popisuje cestu na sever od zvoničky v obci Ráby po dnešní hlavní silnici: "Odtud stoupáme do blízkého lesa, v němž do r. 1778 bývala daňčí obora. V pravé části plotem ohraničené jest villa bar. Drascheho, který byl vlastníkem Hory Kunětické" (viz Pavel Körbr: Körbrův průvodce po Čechách, sv. 33, 1921, s. 21). V levé části dobového snímku z archívu Východočeského muzea v Pardubicích je vidět štít Lovčího zámečku (fotografováno na okraji obce Ráby, cesta vlevo vede k dnešní Restauraci pod Kunětickou horou).

Ačkoliv původní architektonické plány Lovčího zámečku a zámecké zahrady od architektů Františka Schmoranze ml. (1845-1892) a Jana Machytky (1844-1887) dosud nebyly objeveny, s jistým zpožděním lze vývoj území a budování staveb i zámeckého parku sledovat z map a komentovaných plánů, které vznikly pro potřeby lesního hospodaření. A tak se od autorizovaného lesního inženýra Bedřicha Matějčka dozvídáme: "Poněvadž v zámku Pardubickém nebylo vhodného a hlavně tichého místa k letnímu pobytu, vystavěn byl v lese na úpatí Kunětické hory v roce 1882 až 1884 lovecký zámeček s příslušnými budovami v nynějším oddílu "Freitačka". Stáj a obydlí vrátného vystavěno r. 1892, vodovod r. 1884, 1885. Všechny tyto objekty si vyžádaly úhrnný náklad 184.239,17 zl" (viz SOkA Pardubice, NAD 1596 Lesní dohlédací úřad Pardubice 1874-1960, inv. č. 159 Velkostatek Ráby, karton 17).

Porostní mapa hájemství Ráby z roku 1886, kterou nakreslil lesník Karel Polák, zobrazuje Lovčí zámeček (1882) s provozní budovou a základní koncepci porostu dle jeho druhu a stáří (viz SOA Zámrsk, NAD 377 Velkostatek Pardubice 1494-1952, inv. č. 3556 Porostní mapa hájemství Ráby od K. Poláka 1886).

Z téhož roku pochází Mapa probírek hájemství Ráby od vrchního lesního Václava Kalivody (viz SOA Zámrsk, NAD 377 Velkostatek Pardubice 1494-1952, inv. č. 3557 Mapa probírek hájemství Ráby od V. Kalivody 1886).

Nedatovaná Mapa hájemství Ráby od neznámého autora zřejmě nebyla nakreslena v roce 1890, jak uvádí archívní pomůcka (viz SOA Zámrsk, NAD 377 Velkostatek Pardubice 1494-1952, inv. č. 3552 Lesní okrsek Ráby 1890), ale později. Sice ještě neobsahuje informace o podrobnějším členění zámeckého parku, ale poprvé zachycuje obrys střelnice východně od Lovčího zámečku a hájovnu č. p. 40 u silnice. Plán k této novostavbě vznikl až v prosinci 1891 a návrh rozpočtu byl předložen ke schválení teprve 14. 7. 1892 (viz SOA Zámrsk, NAD 377 Velkostatek Pardubice 1494-1952, inv. č. 1533 Lesní stavby 1884-1911, karton 493).

Rukopisná kolorovaná Hospodářská mapa revíru Ráby (autor Karl Kotinský) v měřítku 1:5000 z 10. 8. 1901 (pravděpodobně se stavem porostů k roku 1896) doplňuje hájovnu č. p. 40 a střelnici s cestou na ploše 10a do map z roku 1886 a nově uvádí katastrální čísla pozemků (viz SOA Zámrsk, NAD 377 Velkostatek Pardubice 1494-1952, inv. č. 3554 Hospodářská mapa Ráby 1:5000, K. Kotinský 1901).

Do následující mutace mapy v měřítku 1:1000 z října téhož roku od stejného autora (Karl Kotinský, jenž výslovně uvádí zobrazovaný stav k roku 1896) jsou červeně zakresleny změny porostů v letech 1902 a 1904 (viz SOA Zámrsk, NAD 377 Velkostatek Pardubice 1494-1952, inv. č. 3555 Porostní mapa Ráby 1:10000, K. Kotinský 1901).

Výsledkem těchto změn a dendrologické péče se stal "skvěle upravený" zámecký park u Lovčího zámečku:

Území 8k s kruhovým paloukem uprostřed a cestami na všechny světové strany bylo v roce 1905 osázeno "jehličnatými exoty", navazující plocha 8h tvořila zatravněný pruh s 54 břízami (zřejmě po stranách), žlutě vybarvený pruh f1 nad ním a navazující plocha 7b1 jsou označeny jako bývalá střelnice (viz SOkA Pardubice, NAD 1596 Lesní dohlédací úřad Pardubice 1874-1960, inv. č. 159 Velkostatek Ráby, karton 17).

Luděk Šorm