Úvodem o projektu

Při studiu pramenů k připravované publikaci o Lovčím zámečku v Rábech (1882) jsem narazil na opravdový informační poklad ve fondu Velkostatek Pardubice 1494-1952, o který se stará Státní oblastní archív Hradec Králové, archivní oddělení v Zámrsku. Dle aktualizace archivní pomůcky z roku 1963 se 4117 inventárními čísly obsahuje 246 běžných metrů archiválií (1527 knih, 1458 kartonů a 661 map i plánů).

Je zřejmé, že archiválie z období let 1881-1920 dosud nebyly systematicky a kriticky prozkoumány, neboť přinášejí zcela odlišný obraz působení barona Dr. Richarda Drasche-Wartinberg (1850-1923) na Pardubicku, než traduje stále převládající obecné mínění, jehož paradigma se opírá o dobové novinové články převážně bulvárního charakteru s politickým podtextem boje proti zastánci monarchie (voleného do okresního zastupitelstva a zemskému sněmu) a "dravému cizákovi", jak byl aktivisty Muzejního spolku z Pardubic a nepřáteli tehdejšího státního zřízení Rakousko-Uherska nazván v dobovém tisku (viz Pardubický perník, ročník VII, 26. 10. 1901, s. 3). Byl a dosud stále je prezentován jako ziskuchtivý velkoprůmyslník, jemuž v roce 1963 autoři archivní pomůcky k pardubickému velkostatku dali socialistickou nálepku "cizí kapitalista" (viz Velkostatek Pardubice 1494-1952, SOA v Zámrsku, 1963, číslo ev. listu NAD: 377, číslo archívní pomůcky: 412, s. X).

Jednací protokoly korespondence velkostatku z let 1881-1919 sice ve stručnosti vypovídají o nesmírně širokém rozsahu jeho činnosti správce historického majetku, zemědělského hospodaření na půdě a podporovatele chudiny, obcí, církevních staveb a školního vzdělávání, avšak v současném uspořádání tohoto obrovského archívu nelze mnohé zaprotokolované listiny snadno dohledat. Tak například dopisy s čísly jednacími z roku 1882 jsou uloženy nejenom v časově shodných kartonech korespondence č. 1019 a 1020, ale i v dalších kartonech č. 492, 493, 1018, 1021, 1022, 1023, 1024, 1025, 1026, 1028, 1030 a 1033, ve kterých jsou dle archívní pomůcky hlavně uloženy listiny jiné, přičemž některé stále ještě zůstávají nedohledány. Ve zmíněných kartonech s korespondencí z roku 1882 tedy řada dopisů chybí, ale naopak jsou v nich uloženy jiné z širokého časového období let 1831-1887.

Protože respektuji zásadu, že nelze měnit pořadí ani uložení dokumentů ve státním archívu, jediným rozumným řešením bylo jejich postupné fotografování a ukládání do privátního digitálního archívu. Ten jsem se souhlasem potomků posledního šlechtice na pardubickém panství pojmenoval Digitální archiv barona Drasche.

Významný posun přinesla spolupráce s doktorem Kryštofem Kouřilem, jenž je výborným němčinářem a skvěle zvládá ručně psaný německý kurent. Ke každému protokolu připojujeme štítky odesílatele či původce listiny, jejího adresáta a obsahu, které umožňují propojovat a statisticky vyhodnocovat komunikační síť pardubického velkostatku, a to s využitím mapových podkladů.

Máme ambice vytvořit informační zdroj, který v budoucnu poslouží celé škále historických disciplín - od dějin šlechty v českých zemích přes církevní a regionálních dějiny východních Čech, až po hospodářské dějiny ve druhé polovině 19. století.

Luděk Šorm