#15. letohrádek
Ačkoliv Rosůlkův místopis je datován rokem 1909, zřejmě vyšel až v roce 1926, jak uvádí autor ve svém bibliografickém soupisu (viz Jiří Nechvíle: František Karel Rosůlek, Klub přátel Pardubicka, 2004, s.22). Barona Drasche uvádí jako bývalého vlastníka a přináší obsáhlý popis Lovčího zámečku (1882) s některými novými, dosud nepublikovanými informacemi: "Nejčastěji však ubírají se výletníci dále k západu na pěšinu, vedoucí podle lesa k hostinci na úpatí a k silnici do Pardubic, jelikož jest tu příjemno kráčeti borovým, neohrazený lesem kolem ohrazeného lesa s letohrádkem barona Rich. Drascheho z Wartinbergu až k Rábu, kde za dob pernšteinských byla velmi obšírná obora dančí, ohrazená tesovou hradbou, v níž se mnoho daňků chovalo v opatrování oborníka, kterýž přebýval v chalupě při předních vratech obory a v zimě zakládal daňkům seno. Byl tu byt pro forštmistra v místě příhodném s maštalemi pro koně a chlévy pro dobytek. V téže oboře byla před rokem 1680 vyzdvižena velká bažantí komora i pro koroptve, kterou se hnala voda po trubách a žlábcích; pro noční hlídání bažantův a koroptví byla blízko vystavěna chalupa. Dnes jen bývalá jednopatrová forštovna s rozsáhlou zahradou upomínají na někdejší rozkošné a hlučné hony a lovy v těchto místech. Pod Kunětickou horou na jižní straně ve smrkovém lese asi uprostřed stojí u samé silnice pěkná zděná hájovna a za ní opodál k východu poukrytá villa dřívějšího majitele panství barona Rich. Drascheho.
Letohrádek ukryt jest v lese, objímajícím jej, až na malé prostranství, dosti z blízka a cesta k němu kolem silně vonných duglasií, měkkolistých jedlí, mírně stoupá; jest jednopatrový s podstřešními komnatami, zděným přízemkem (z choceňské opuky) a verandou v průčelí, k níž vedou schody kamenné s obou stran a vyšším balkonem. Hnědé, oblé trámoví prvního patra prozrazuje ráz staveb alpských, štýrských. V přízemí nacházejí se byty (11 místností) panského služebnictva, kuchyně, špižírna, dřevník. Z verandy vede vchod do 9 komnat. Chodby klenuté ozdobeny byly loveckými trofejemi, nejvíce z Pardubska a ze Štýrska, zvláště parohy srnčími a dančími a hlavami tetřevů a tetřívků. Nás nejvíce zajímala veliká labuť, visící hlavou dolů u vchodu, zastřelená na haltýřích v Bohdanči a parohy srnce a daňka, ulovených Rudolfem a Richardem Draschem z Wartinbergu v revíru Týniště u Stéblové. Pozoruhodné byly olejové malby Rich. Drascheho z Wartinberga, jenž v pozdějších letech zabýval se horlivě uměním malířským. Čtyři obrazy malíře Zvěřiny věnovány byly pardubickému museu.
V podkroví jsou nízké hostinské pokoje. Opodál letohrádku stojí přízemní, kamenná a břidlicí krytá budova, v níž jsou byty služebnictva, hostinské pokoje, konírny a u silnice nevelký domek pro strážce letohrádku. Všechny tři uvedené budovy náleží do obce Rábu. Voda tlačí se do letohrádku z reservoiru na severním boku Kunětické hory, kamž přivádí se z velké studně níže na úpatí pomocí žentouru. Tlak jest tak značný (asi 28 atmosfér), že možno stříkati hadicemi ze sedmi hydrantů vysoko i nad letohrádek. Vody této studně používá nyní též Musejní spolek jako majetník hory. Kolem obory s drátěným plotem na jižní straně vede pěkná, stinná, vozová cesta do Rábu a pak Rábem; mimoděk vzpomínám milých chvil, kdy bylo ještě možno tu pobýti v neohrazeném, vysokém boru na úpatí hory, za nímž nehlubokým úvozem přišlo se k lomům. Nyní jest majetníkem letohrádku a přilehlého lesa Aschenbrener, ředitel morav. agrár. a prům. banky" (viz František Karel Rosůlek: Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Díl 3. Místopis, Pardubice [1926], s. 339).
Rudolfa ve zmínce o trofejích "srnce a daňka, ulovených Rudolfem a Richardem Draschem z Wartinbergu v revíru Týniště u Stéblové" lze zřejmě ztotožnit s Rudolfem Richardem (1879-1931), druhorozeným synem tehdejšího majitele velkostatku. Ten je pravděpodobně i "mladým baronem Drasche" ve vzpomínce Viléma Weisse o hledání místa pro nové tenisové dvorce: bylo "nalezeno v bývalém zámeckém příkopě pod zámkem, v krásné zeleni a naprostém klidu. Na místě, kde před světovou válkou míval mladý baron Drasche zimní jízdárnu, postaveny v roce 1923 nové 4 dvorce" pro nově založený tenisový klub LTC Pardubice (viz Pardubicko, vydal ONV a ORO v Pardubicích, [1948], s. 111).
Luděk Šorm