#11. Aschenbrennerovi

Vznik Československé republiky 28. 10. 1918 se stal zásadním mezníkem také v historii Lovčího zámečku v Rábech, který v roce 1882 nechal postavit majitel pardubického velkostatku Dr. Richard Drasche-Wartinberg (1850-1923). Již 9. 11. 1918 byl přijat zákon č. 32/1918 Sb. o obstavení velkostatků, aby s nimi majitelé nemohli nakládat, a krátce poté byly zákonem č. 61/1918 Sb. z 10. 12. 1918 zrušeny šlechtické tituly. Následoval soubor zákonů, tvořících tzv.  první pozemkovou reformu, jejímž cílem bylo zabrání a rozdělení půdy velkostatků, aby mohla být přidělena novým zájemcům, loajálním vůči novému státu, například legionářům.

Financování této pozemkové reformy na Pardubicku zajišťovala Moravská agrární a průmyslová banka (viz Provedení pozemkové reformy na velkostatcích..., vydal Státní pozemkový úřad, 1921, s. 15), jež byla založena v Brně roku 1908. Jejím vrchním ředitelem byl František Aschenbrenner (nar. 11.1. 1874, zemřel 1942), který se na počátku roku 1919 dle svědectví Karla Leopolda (viz Vzpomínky z prvých dob ministerstva financí, Praha 1928, s. 50) podílel na měnové odluce dr. Aloise Rašína (1867-1923). Ten byl ostatně autorem i textu výchozího zákona o zřízení samostatného státu československého ze dne 28. 10. 1918.

A právě manželé Marie a František Aschenbrennerovi se od 9. 10. 1922 stali novým vlastníkem Lovčího zámečku s pozemky, okolními lesy a dalšími nemovitostmi (včetně dnešní Restaurace u Nouzů v Hradišti na Písku) na katastrálních územích Ráby a Brozany nad Labem v celkové výměře 250 ha za kupní cenu 840.000 Kč. Ve smlouvě se v čl. XI uvádí: "Kupitelé přebírají na sebe beze srážky na kupní cenu všechny závazky spojené s dřítečským patronátem, jakož i ostatní závazky, které prodavatel na základě prohlášení do Vídně 16. 8. 1921, které jest knihovně při prodaných objektech zajištěno, se zavázal dodržovati a nesmí prodavateli z tohoto vzniknouti žádná škoda" (viz sbírka listin Katastrálního úřadu Pardubice, 2267/22).

Z té doby pochází snímek Lovčího zámečku, který pořídil tajemník dřívějšího majitele velkostatku Josef Benáček (1878-1945) v době první pozemkové reformy (1919). Ukazuje stavbu starou čtvrt století se vzrostlým porostem okolo.

Ačkoliv autorizovaný lesní inženýr Bedřich Matějček uvádí, že vodovod Lovčího zámečku byl vystavěn již v letech 1884-1885 (viz SOkA Pardubice, NAD 1596 Lesní dohlédací úřad Pardubice 1874-1960, inv. č. 159 Velkostatek Ráby, karton 17), první zveřejněnou zprávu o napojení Lovčího zámečku na vodojem máme z roku 1922: "Dlužno ještě zmíniti se o letohrádku, který sobě předešlý majetník Kunětické hory, baron Drasche, dal postaviti nedaleko v lese na jižní straně. Jest jednopatrový a prozrazuje ráz staveb alpských, má verandu, z níž vede vchod do devíti komnat; v přízemí jest 11 místností pro služebnictvo. V podkroví jsou nízké hostinské pokoje. Opodál letohrádku je budova, krytá břidlicí, s místnostmi pro čeleď a konírny, u silnice pak domek pro strážce letohrádku. Voda tlačí se do letohrádku z vodojemu na severním boku Kunětické hory, kamž přivádí se z velké studně na úpatí pomocí žentouru, jejiž obstarává strážce hradu Forman. Nynějším majetníkem letohrádku je vrchní ředitel Agrární a průmysl. banky v Brně, Aschenbrenner" (viz František Karel Rosůlek: Kunětická Hora, 1922, s. 24).

V lednu 1923 informoval jistý pan Kuthan památkový úřad o tom, že do Lovčího zámečku ředitele agrární banky byly odvezeny některé obrazy a části nábytku ze zámku v Myslibořicích (viz Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, archiv, akta zámek Myslibořice), kde byla jedna z nejznámějších a údajně také nejhodnotnějších moravských obrazáren 19. století, pocházející z bývalé obrazové sbírky hraběte Huberta Ludwiga de la Fontaine et d’Harnoncourt-Unverzagt (1789–1846), někdejšího majitele hrotovického panství a zakladatele obrazárny. Když byla panství Myslibořice a Hrotovice během první pozemkové reformy vyvlastněna Státním pozemkovým úřadem, roku 1921 je včetně 250 obrazů odkoupila za osmnáct milionů korun Moravská agrární a průmyslová banka v Brně. Z takto získaných malířských děl si prý některá ponechali ředitelé banky a zbytek byl rozprodáván na dvou výstavách organizovaných v létě a na podzim v Brně (viz Zdeněk Kazlepka: "Nejkrásnější toho druhu na Moravě". Obrazová sbírka hraběte Huberta Ludwiga d'Harnoncourt jako základ obrazárny Dreherů na zámcích Hrotovice a Myslibořice, Opuscula historiae artium, č. 65, 2016, s. 156-179).

František Aschenbrenner je v oficiálním seznamu cizích konsulátů a pasových úřadů v Československu dle stavu z 1. ledna 1924 uveden jako čestný konsul Nizozemí s čestným konzulátem v Brně (viz VĚSTNÍK Ministerstva spravedlnosti, ročník VI., č. 2, Praha 25. 2. 1924, s. 29).

Přijímal ve svém Lovčím zámečku v Rábech také diplomatické návštěvy?

Luděk Šorm