Přelouč č. p. 268 (1921: Stanislav Chvojka)

Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Popularizační glosa:

František Chvojka začal vyrábět jednoduché automatické napáječky na konci 19. století v nedalekém Bezděkově. Místní zemědělci začali mít o stále se zdokonalující zařízení zájem, v roce 1910 na něj Chvojka získal patent a o rok později byla firma, nejstarší tohoto druhu u nás, zaprotokolována. Kromě napajedel se podnik zabýval také výrobou cementového zboží. V roce 1919 vyprojektoval v přísných geometrických formách místní architekt Jan Ludvík dvoukřídlovou budovu dílen a skladišť s polygonálním nárožím. Roku 1925 bylo severovýchodní křídlo prodlouženo opět podle Ludvíkova návrhu. Plány počítaly s prolamováním fasád (i dosavadních budov) v kubistickém tvarosloví, to se nakonec ve zjednodušené podobě projevilo pouze ve štítu při Hradecké ulici. Jan Ludvík je rovněž autorem dnes značně zchátralé Chvojkovy vily Marie čp. 449. Ve dvacátých letech pak proběhla přestavba administrativní budovy čp. 268, menší dostavbu skladiště provedl roku 1940 přeloučský stavitel Antonín Mahn. Chvojkovi rovněž patřili k významným mecenášům, spolufinancovali například stavbu neorenesančního evangelického chrámu Páně od Rudolfa Kříženeckého (1861–1939). Po znárodnění byla firma začleněna do n. p. Sigma Pumpy Hranice, poté do n. p. Mechanisace a nadále se zde vyráběly automatické stroje pro chov skotu a vepřů, v roce 1961 také kompletní zařízení pro drůbežárny. Dnes zde sídlí firma specializující se na výrobu elektroniky, zdravotní a laboratorní techniky, tepelných čerpadel a topných systémů. Budovy se dochovaly takřka v původním stavu, byť s necitlivě obarvenými fasádami (viz Industriální topografie).

Sčítání lidu 15. 2. 1921: majitel domu (Nádražní ul.) Stanislav Chvojka (majitel závodu pro zařizování napajedel), 1 byt (domácnost), 8 přítomných osob.

Zdroj: Státní okresní archiv Pardubice; Okresní úřad Pardubice, (1793) 1850 - 1945 (1953) (NAD 1); ukl. j. 72; Přelouč čp. 151-300