Historie obce Nošovice [ Historie (archivní dokument) ]
První písemná zmínka o Nošovicích je z roku 1573. V té době došlo k odtržení zástavního frýdeckého panství od knížectví těšínského a k jeho nucenému odprodeji. v kupní smlouvě byly tehdy uvedeny: město Frýdek-Míste a šestnáct dědin, z těch pak i Nošovice - pod původním názvem Potměnošovice. Tyto musely vzniknout před tímto rokem. Posledním zástavním pánem byl Jan Pukler, novými majiteli se stali Matyáš a Jiří z Lohova.
V "Urbáři" z roku 1580, který dal sepsat majitel panství, je uvedeno, že v Potměnošovicích se nachází 22 osadníků (to je asi 110 obyvatel). Tito však ještě nebyli rozděleni na sedláky, zahradníky a chalupníky. Dále nebyly stanoveny jejich dílčí povinnosti vůči vrchnosti. Fojtem dědiny byl uveden jen křestním jménem Jiřík, ostatní byli uvedeni i příjmením. Nebyl uveden ani jeden volný sedlák.
Někdy ve středověku, snad za třicetileté války, tu prý byla svedena na rozhraní Dobré a Nošovice bitva, na kterou upomíná Piket - vojenský tábor a kaplička, která stojí na místě pohřbených padlých v boji. Po staletích jednotvárného života na polích a u tkalcovských stavů přineslo do obce trochu vzruchu 19. století. Na jeho počátku byla v provozu sklářská dílna, ve které se vyráběly vojenské polní láhve.
Do roku 1873 patřily Nošovice k farní škole v Dobré. Poté vyučoval ve svém domku Jan Vojkovský (tkadlec). V roce 1875 byla v obci postavena první budova školy.
V roce 1937 zde byla založena Jednota československého Orla.
V roce 1966 byla zahájena výstavba dnes již světoznámého pivovaru Radegast.
Vznik názvu obce
PODLE POVĚSTI
V dědině byla pánská valcha na válení valašských houní. Za válení bylo nutno vrchnosti platit od každého kusu. Aby nebylo nutné odvádět od každého zpracovaného kusu, domluvili se obyvatelé obce s valchařem, že za určitou odměnu budou nosit materiál do valchy potají a potmě. K tomuto úkonu si sjednali jednoho valacha, který obdržel přezdívku "Potměnoš". Od tohoto pak zůsalo i dědině jméno.
DLE SKUTEČNOSTI
Obec obdržela název od osobního jméno Potměnoš, který svým lidem osídlil pustá místa mezi Nižními Lhotami (tehdy Dolními Lhotami) a Dobrou (Dobrou Zemicou) a tím založil osadu tohoto jména - Potměnošovice.
Až do roku 1664 byl uváděn v písemnostech název obce jako Potměnošovice. V "Urbáři" z roku 1664 byl již uveden zkrácený název - Nošovice.
V "Urbáři" z roku 1580, který dal sepsat majitel panství, je uvedeno, že v Potměnošovicích se nachází 22 osadníků (to je asi 110 obyvatel). Tito však ještě nebyli rozděleni na sedláky, zahradníky a chalupníky. Dále nebyly stanoveny jejich dílčí povinnosti vůči vrchnosti. Fojtem dědiny byl uveden jen křestním jménem Jiřík, ostatní byli uvedeni i příjmením. Nebyl uveden ani jeden volný sedlák.
Někdy ve středověku, snad za třicetileté války, tu prý byla svedena na rozhraní Dobré a Nošovice bitva, na kterou upomíná Piket - vojenský tábor a kaplička, která stojí na místě pohřbených padlých v boji. Po staletích jednotvárného života na polích a u tkalcovských stavů přineslo do obce trochu vzruchu 19. století. Na jeho počátku byla v provozu sklářská dílna, ve které se vyráběly vojenské polní láhve.
Do roku 1873 patřily Nošovice k farní škole v Dobré. Poté vyučoval ve svém domku Jan Vojkovský (tkadlec). V roce 1875 byla v obci postavena první budova školy.
V roce 1937 zde byla založena Jednota československého Orla.
V roce 1966 byla zahájena výstavba dnes již světoznámého pivovaru Radegast.
Vznik názvu obce
PODLE POVĚSTI
V dědině byla pánská valcha na válení valašských houní. Za válení bylo nutno vrchnosti platit od každého kusu. Aby nebylo nutné odvádět od každého zpracovaného kusu, domluvili se obyvatelé obce s valchařem, že za určitou odměnu budou nosit materiál do valchy potají a potmě. K tomuto úkonu si sjednali jednoho valacha, který obdržel přezdívku "Potměnoš". Od tohoto pak zůsalo i dědině jméno.
DLE SKUTEČNOSTI
Obec obdržela název od osobního jméno Potměnoš, který svým lidem osídlil pustá místa mezi Nižními Lhotami (tehdy Dolními Lhotami) a Dobrou (Dobrou Zemicou) a tím založil osadu tohoto jména - Potměnošovice.
Až do roku 1664 byl uváděn v písemnostech název obce jako Potměnošovice. V "Urbáři" z roku 1664 byl již uveden zkrácený název - Nošovice.
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Nošovice
- Správní obvod 2: Frýdek-Místek
- Správní obvod 3: Frýdek-Místek
- Území NUTS 4: Okres Frýdek-Místek
- Území NUTS 3: Moravskoslezský kraj
- Území NUTS 2: Moravsko-Slezsko
- Turistická oblast: 38 Beskydy - Valašsko
- Turistický region: Severní Morava a Slezsko
DALŠÍ INFORMACE: http://www.nosovice.cz
Typ záznamu: Historie (archivní dokument)
AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 11.03.2010 v 10:20 hodin
KRÁLOVSTVÍ PERNÍKU, z. s.
V Perníkové chaloupce č. p. 38
533 52 Ráby u Pardubic
Czech Republic
spravce@kralovstvi.cz
(+420) 602 413 134