Historie lázní Karlova Studánka - minerální prameny [ Historie (archivní dokument) ]
Historie lázní Karlova Studánka - PRAMENY
Zprávy o prvních pokusech, jak využívat zdejší prameny k léčebným účelům, pocházejí ze 17.století, ale lázně vznikly o 100 let později, v roce 1785, kdy celé bruntálské panství patřilo po konfiskaci po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 Řádu německých rytířů.
Nejdříve byly využívány prameny vyvěrající v blízkosti dnešního hotelu Džbán. Na prameny byl upozorněn tehdejší místodržitel z Bruntálského panství baron von Riedheim, dal je vyčistit a postavit kolem nich kamennou zídku. Popularita pramenů rychle rostla a o celou věc se začal zajímat velmistr Řádu František Maxmilián II. Na jeho žádost profesor von Welle provedl rozbor vody a v kyselkách zjistil značný obsah minerálních látek. Dolní pramen byl uznán jako léčebný a pojmenován na Maxmiliánův.
V roce 1785 byl u pramene postaven dřevěný lázeňský dům s 15 kabinami, ve kterých byly údajně dvě dřevěné vany pro léčbu koupelemi. Ordinoval zde i velmistrův lékařský poradce Dr. Heiderich z Opavy. Blahodárné síly pramenů přitahovaly stále více návštěvníků. Léčebný postup zůstával stejný - voda ke koupelím se ohřívala žhavou struskou, která se vozila z hubertovských hutí na vozech do prostoru dnešních lázní. Budovaly se další dřevěné kabiny.
Roku 1803 byl postaven zděný koupelový dům (dnešní Pošta), do kterého byla ohřátá voda vedena dřevěným potrubím. V 19.století byla několikrát provedena analýza minerálních vod (1812, 1828, 1861). Vzhledem ke zvýšené potřebě vody byly vybudovány další zdroje - prameny Karlův, Antonínův a Bezejmenný. Tyto zdroje zachycovaly mělkými jímkami podzemní vývěry. V roce 1862 byl objeven pramen Vilém, který byl analyzován v roce 1863 a 1881.
Zprávy o prvních pokusech, jak využívat zdejší prameny k léčebným účelům, pocházejí ze 17.století, ale lázně vznikly o 100 let později, v roce 1785, kdy celé bruntálské panství patřilo po konfiskaci po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 Řádu německých rytířů.
Nejdříve byly využívány prameny vyvěrající v blízkosti dnešního hotelu Džbán. Na prameny byl upozorněn tehdejší místodržitel z Bruntálského panství baron von Riedheim, dal je vyčistit a postavit kolem nich kamennou zídku. Popularita pramenů rychle rostla a o celou věc se začal zajímat velmistr Řádu František Maxmilián II. Na jeho žádost profesor von Welle provedl rozbor vody a v kyselkách zjistil značný obsah minerálních látek. Dolní pramen byl uznán jako léčebný a pojmenován na Maxmiliánův.
V roce 1785 byl u pramene postaven dřevěný lázeňský dům s 15 kabinami, ve kterých byly údajně dvě dřevěné vany pro léčbu koupelemi. Ordinoval zde i velmistrův lékařský poradce Dr. Heiderich z Opavy. Blahodárné síly pramenů přitahovaly stále více návštěvníků. Léčebný postup zůstával stejný - voda ke koupelím se ohřívala žhavou struskou, která se vozila z hubertovských hutí na vozech do prostoru dnešních lázní. Budovaly se další dřevěné kabiny.
Roku 1803 byl postaven zděný koupelový dům (dnešní Pošta), do kterého byla ohřátá voda vedena dřevěným potrubím. V 19.století byla několikrát provedena analýza minerálních vod (1812, 1828, 1861). Vzhledem ke zvýšené potřebě vody byly vybudovány další zdroje - prameny Karlův, Antonínův a Bezejmenný. Tyto zdroje zachycovaly mělkými jímkami podzemní vývěry. V roce 1862 byl objeven pramen Vilém, který byl analyzován v roce 1863 a 1881.
UMÍSTĚNÍ
- Lokalita: Karlova Studánka
- Území obce: Karlova Studánka
- Správní obvod 2: Vrbno pod Pradědem
- Správní obvod 3: Bruntál
- Území NUTS 4: Okres Bruntál
- Území NUTS 3: Moravskoslezský kraj
- Území NUTS 2: Moravsko-Slezsko
- Turistická oblast: 43 Jeseníky
- Turistický region: Severní Morava a Slezsko
DALŠÍ INFORMACE: http://www.K.Studanka.cz
Typ záznamu: Historie (archivní dokument)
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 02.04.2004 v 09:00 hodin
KRÁLOVSTVÍ PERNÍKU, z. s.
V Perníkové chaloupce č. p. 38
533 52 Ráby u Pardubic
Czech Republic
spravce@kralovstvi.cz
(+420) 602 413 134