Jan Veselý (1855-1920) z Bohdanče
Jan Veselý - zakladatel bohdanečských lázní, čestný občan města, bratr starosty Františka Veselého (1862-1952)
* 20. 5. 1855 v Bohdanči zřejmě v č. p. 88, který vlastnili jeho rodiče: František Veselý (1830-1898) a Terezie Veselá (1831-1881)
† 12. 9. 1920 ve Svítkově, pochován v Bohdanči
Po ukončení studií se Veselý stává nájemcem rybničního hospodářství v Bohdanči. Na sklonku 19. století posílá na rozbor do Vídně vzorky rašeliny z nedalekých Libišan. Výsledky potvrzují, že rašelina má významné léčivé účinky, Veselý zahajuje v r. 1896 výstavbu lázní. První sezóna byla slavnostně otevřena o rok později. 17. 7. 1921 byla na lázeňském domě č. p. 7 slavnostně odhalena pamětní deska Jana Veselého. Viz http://lazne.bohdanec.cz/vyznamne-osobnosti/d-1006
Jan Veselý byl jedním ze šesti [?] synů Františka Veselého (1830-1898), místního statkáře a obchodníka se senem. Měl pronajaté pozemky v okolí Libišan, které byly zdrojem rašeliny. Nechal se tedy inspirovat myšlenkou obecního tajemníka Rudolfa Košťála a faráře Schögla, kteří jezdili na léčení do Lázní Bělohrad a vzorky rašeliny z Libišan zaslal k rozboru do Vídně. Tam zjistili, že rašelina je čtvrtohorního původu, má řidší hustotu a výborně drží teplo. Tehdy se Veselý rozhodl založit léčebné lázně. Rozhodoval se mezi dvěma lokalitami. Buďto mohl vystavět lázně v Hradci Králové nebo v Bohdanči. Libišany totiž leží přesně na polovině cesty mezi Hradcem a Bohdančí. Nicméně lokální patriotismus nakonec rozhodl o tom, že se lázeňským městem stala právě Bohdaneč.
Roku 1897 tedy Veselý zakoupil objekt bývalého místního lihovaru č. p. 7, který přestavěl pro potřeby lázní, kde vzniklo devět lázeňských míst. K léčbě byla užívána právě rašelina, která byla rozmíchána spolu s vodou na kašovitou hmotu, která se posléze zahřála a sloužila k léčení zejména revmatických chorob a dny.
Prvním lázeňským lékařem byl místní obvodní lékař MUDr. Václav Pospíšil, v roce 1898–1899 lázně přivítaly na sedmdesát pacientů. Zanedlouho však přestávala kapacita lázní dostačovat a Veselý tedy přikoupil sousední dům č. p. 6, dříve zájezdní hostinec. Kromě rozšíření lázeňských a ubytovacích prostor došlo také k vybudování parku na základě plánů vrchního zahradníka hlavního města Prahy Josefa Thomayera, bratra zakladatele známé pražské nemocnice. Veselému se však záhy přestalo dařit a v roce 1906 proběhla dražba lázeňských objektů. V té době byl však starostou Bohdanče jeho bratr František Veselý, který přesvědčil zastupitele o nutnosti lázně odkoupit. A tak se roku 1906 stává majitelem lázní obec (viz Jan Řeháček: Léčebné lázně Bohdaneč. In: Vlastivědné listy Pardubického kraje číslo: 5/2008).
Seznam archiválií (14):
Protokoly 1882: 31.
František a Jan Veselí z Bohdanče žáda[jí] o nájem Ředického rybníka na dobu 7 let za roční nájem ve výši 450 zlatých.
Protokoly 1882: 80.
Jan Veselý, nájemce haltýře v Bohdanči, žádá o inspekci, opravu přiléhajících objektů a provedení nezbytné údržby.
Protokoly 1882: 429.
Výrovský lesník pan Vincenc von Clanner oznamuje, že Jan Veselý z Bohdanče, nájemce loveckého práva u panského rybníku Rozhrna, v doprovodu třech četníků protiprávně odebral pušku pomocnému lesnickému adjunktovi Josefu Pavelkovi, a žádá o zařízení, aby mu byla puška navrácena.
Protokoly 1882: 753.
Jan Veselý z Bohdanče, nájemce haltýře, prosí o svolení s vypuštěním Opatovického kanálu za účelem provedení odstranění porostu z řečiště.
Protokoly 1882: 902.
Dědic Jan Pour z Bohdanče [žádá] skrze dr. Hanila o souhlas s přenecháním nájmu pozemků u rybníka Bohdaneč o výměře cca 57 jiter do roku 1885 Janu Veselému z Bohdanče.
Protokoly 1883: 7.
Jan Veselý, nájemce bohdanečského haltýře, žádá kvůli povodni o pověření čeperského pana lesníka zabezpečením vody v Opatovickém kanále.
Protokoly 1883: 87.
Mlynáři J. A. Macháček z Výrova a Jan Rejholec ze Semína si stěžují na nájemce bohdanečského haltýře J. Veselého kvůli svévolnému odvedení vody z kanálu k jejich újmě a prosí o nápravu.
Protokoly 1883: 411.
Jan Veselý z Bohdanče prosí o pronájem panského pozemku Šviholec (Olšina) za roční nájem, za rok 1883 činící 85 zlatých.
Protokoly 1883: 585.
Jan Veselý z Bohdanče žádá o pronájem tamní strouhy na dobu šesti let do konce května 1889 za roční nájem ve výši 6 zlatých.
Protokoly 1883: 848.
Stížnosti obecního úřadu v Neratově na nájemce [panských pozemků] Jana Veselého z Bohdanče kvůli způsobeným nepřístojnostem a obstrukcím v podobě odvedení vody v kanále, a tím zapříčiněnému znemožnění dokončit práce spojené s opravou kanálu.
Protokoly 1883: 850.
Janu Veselému a Antonínu Náhlíkovi z Bohdanče uděleno povolení k výkonu myslivosti v bohdanečském revíru od 16. srpna tohoto roku.
Protokoly 1883: 1301.
Ředitelství statků a dolů [pana Richarda svobodného pána Drasche von Wartinberg ve Vídni] předložen opis protokolu o kolaudaci telefonního vedení a [totéž ředitelství] požádáno o zaslání dokladu o [nájemní] kauci [Františka] Veselého.
Protokoly 1883: 1322.
Jan František Veselý z Bohdanče, nájemce bohdanečského haltýře, panských rybníků a pozemků, prosí o předání své prosby o úlevu z dluženého nájmu za rok 1883 panu baronovi von Drasche-Wartinberg.
Protokoly 1883: 1412.
Václav Chvojka, nájemce živanického mlýna, prosí o vyšetřování v záležitosti týkající se spuštěného stavidla na Opatovickém kanále Janem Veselým z Bohdanče.