Zelené Předměstí č. p. 119 (1921: neexistoval)

Viz indikační skica stabilního katastru (1839).

Popularizační glosa:

Přízemní hospoda s podkrovím, stála v místě oblouku býv. kavárny Grand. V 16. stol. zde u mostu přes Městkou řeku stála celnice, s předměstím byla zbourán před příchodem Švédů roku 1639. Až roku 1700 zde město postavilo domek, který r. 1732 prodalo vdově Anně Urbánkové za 300 zl. rýnských. Za válek o rakouské dědictví byl r. 1741 i 1744 pobořen, pak jej dlouho držela rodina Pešů. R.1791 jej v dražbě koupil nejvyšší strážmistr (major) Ignác Macal. Grunt byl malý, ale s výhodnou polohou, proto za něj Jan Friedrich z Pölnice r.1801 zaplatil 1450 zl.

Roku 1869 grunt č. p.119 koupil Karel Patzlt a zřídil hostinec, který dostal jméno Hotel Kotel. Je otázkou zda autorem byl majitel nebo lidová tvořivost. Jeho otec Antonín byl kotlář, majitel hamru Na Valše, který synové prodali, Karel aby uctil živnost svého otce zavěsil na vrata svého hostince měděný kotel. „Kotel“ a hotel se rýmovaly, název byl na světě. Zde se roku 1892 ustavil Spolek divadelních ochotníků. Hostinec zanikl roku 1911, kdy jej koupila Městská spořitelna pro okres na stavbu Reprezentačního domu. Až za 20 let tu vyrostl moderní Okresní dům: Hotel Grand a Okresní úřad (viz parpedie.cz)

V roce 1911: majitelé domu na Královské třídě Patzelt Fr. a Anna (viz Adresář města Pardubic spolu s průvodcem po městě a okolí, průvodce napsal František Karel Potěšil - učitel při škole obecné, vydal knihkupec Jan Liebich, Pardubice 1911, s. 251).

Sčítání lidu 15. 2. 1921: tehdy již dům neexistoval

Zdroj: Státní okresní archiv Pardubice; Okresní úřad Pardubice, (1793) 1850 - 1945 (1953) (NAD 1); ukl. j. 23; Pardubice: Zelené Předměstí čp. 101-200