Vyvazovací kapitál
Zákonem ze dne 7. září 1848 byla v českých zemích zrušena robota. Tímto zákonem byla zrušena všechna dosavadní břemena a služby, veškerá naturální a finanční břemena, jež vázly na dosavadní rustikální půdě. Patrimoniální úřady byly zrušeny a jejich kompetence byly převedeny na úřady samosprávné, tj. na obec a na úřady zeměpanské, tj. na podkrajské úřady. Poslední agendou zanikajících vrchnostenských úřadů byl soupis všech zrušených robotních povinností. Cílem práce bylo vytvoření vyvazovacích tabulek, jež byly základem pro finanční vyrovnání za zrušené robotní povinnosti tak, jak to předpokládal výše zmíněný zákon. Robotní závazky byly rozděleny do tří kategorií:
- závazky vyplývající z robotních povinností, které byly zrušeny bez náhrady,
- povinnosti, za které příslušela částečná náhrada,
- povinnosti, za něž příslušela plná náhrada.
Od takto stanovených náhrad se odečetla jedna třetina jako ekvivalent daňové zátěže placené z těchto robotních povinností. Zbývající dvě třetiny byly uhrazeny následujícím způsobem: bývalý robotník z této části uhradil jednu polovinu, tj. vlastně jednu třetinu celé vyvazovací dávky. Druhou polovinu uhradila země. Vypočtená částka se potom kapitalizovala dvacetinásobkem. Část úhrady vyvazovacího poplatku, která připadala na bývalého robotníka, byla zapsána jako hypoteční dluh na statku a částka byla umořována pravidelnými splátkami po dobu dvaceti let. Částky byly poukazovány státním daňovým úřadům. Druhá polovina dluhu, jež připadala na země, byla umořována ročními splátkami po dobu čtyřiceti let.
K provádění těchto úkonů byla vytvořena zemská vyvazovací komise a jí podřízené okresní vyvazovací komise, které byly plně v režii státu. K provádění všech finančních toků byl roku 1851 zřízeny zemské vyvazovací fondy, tj. zemské úvěrní ústavy, jež na sebe převzaly úhradu části poplatků, které připadaly na bývalé robotníky, jenž museli splátky posílat těmto ústavům. Do roku 1886, do kdy právě tato vyvazovací akce probíhala, získaly bývalé dominikální vrchnosti, nyní v drtivé míře šlechtické velkostatky, kapitál 56,93 milionů zlatých. Odměnou za tyto všechny úkony byla pak úplná rovnoprávnost mezi rustikální a dominikální půdou (viz PÁŤAL, Luboš: Česká šlechta ve II. polovině 19. století. Šlechtický velkostatek v Čechách na přelomu věků... Univerzita Karlova, Praha 2013, s. 28-30).
Seznam archiválií (52):
Protokoly 1881: 119.
Farní úřad v Přelouči žádá o vyzvednutí částky 150 zlatých z vyvazovacího kapitálu (vyvázání pozemků z feudálních či církevních závazků, pozn. překladatele) pivovárečných měšťanů v Přelouči od c. k. daňového úřadu a její přidělení přeloučskému farnímu beneficiu.
Protokoly 1881: 122.
Farní úřad v Osicích sděluje, že vyvazovací dluhopis č. 1160 v hodnotě 10250 zlatých pro faru v Osicích byl dle vyrozumění c. k. daňového úřadu v Pardubicích ze dne 30. ledna 1881 č. 1266 vydán 30. října 1880, a na základě připojeného přehledu úroků a vyúčtování žádá o likvidaci [pohledávek] resp. vyzvednutí kapitálu.
Protokoly 1881: 148.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích sděluje, že zbytek vyvazovací částky pivovárečných měšťanů ve výši 150 zlatých je možné vyzvednout u daňového úřadu v Přelouči a může být předán farnímu beneficiu v Přelouči.
Protokoly 1881: 153.
Tentýž úřad (c. k. okresní soud v Pardubicích, pozn. překladatele) žádá o vysvětlení, jak je možné, že výkupní kapitál školy v Třebosicích činil v roce 1851 50 zlatých 45 krejcarů a vyvazovací dluhopis datovaný 1. listopadu 1851 50 zlatých, zatímco na jednotném dluhopisu z 1. února 1870 se třebosická škola podílela 4 zlatými 27 krejcary; dále od kterých vyvazovacích objektů pochází zbývající kapitál školy v Opatovicích ve výši 42 zlatých 9 krejcarů, stejně jako jednotný dluhopis ze dne 1. února 1870 č. 23613, jakož i opatovický vyvazovací kapitál ve výši 2 zlaté 98 krejcarů; a jak to, že se zbývající kunětický kapitál ve výši 1 zlatého 38 krejcarů objevuje na unifikovaném dluhopisu datovaném 1. února 1870 č. 23168, přičemž nebyly doloženy vyvazovací tabulky opatovické a kunětické školy.
Protokoly 1881: 154.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích sděluje, že za dodávku dřeva z panství Pardubice, odváděnou každoročně v množství 8 1/2 sáhu kladrubskému učiteli, byl kladrubské škole vydán vyvazovací dluhopis datovaný 1. října 1852 č. 1023 v hodnotě 420 zlatých 15 krejcarů, přičemž úroky z něj plynuly do okresní školní pokladny a je na inspekci statků, zda na tyto [úroky] vznese nárok.
Protokoly 1881: 196.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích vrací zaslanou přílohu a sděluje, že na základě místodržitelského výnosu ze dne 11. března 1881 č. 15182 byl schválen výběr a výhodný vklad zbývajícího vyvazovacího kapitálu farnosti Osice ve výši 10250 zlatých i s 5 % úroky.
Protokoly 1881: 217. a
Farní úřad v Osicích zasílá opis souhlasu c. k. místodržitelství z 11. března 1881 č. 15182, na základě kterého je možné z vyvazovacího dluhopisu č. 1160, vinkulovaného na faře v Osicích, vybrat a zúročit zbylý kapitál ve výši 10250 zlatých i s úroky.
Protokoly 1881: 282.
Výkaz c. k. daňového úřadu v Přelouči o změnách poplatků katastrální obce Semín za měsíc květen 1881, a sice daně z příjmů ve výši 84 zlatých 17 krejcarů společně s přirážkami za vyvázání majetků panství pardubického, dále příspěvku do zemského fondu ve výši 13 zlatých 26 krejcarů a do školního fondu ve výši 4 zlaté 21 krejcarů.
Protokoly 1881: 309.
Zemský výbor Království českého sděluje, že na základě konsenzu vysokého c. k. místodržitelství ze dne 11. března 1881 č. 13182 bylo nařízeno uhradit vyvazovací dluhopis písmeno A č. 1160 v hodnotě 10250 zlatých konvenční měny, zapsaný na faru v Osicích a uložený pod č. umístění 77 v pokladním úřadě, přičemž příslušný slosovací poplatek společně s 5 % vyrovnávacích úroků určených c. k. daňovému úřadu v Pardubicích lze pokrýt z vyvazovacího fondu patronátního úřadu v Pardubicích.
Protokoly 1881: 323.
Královéhradecká biskupská konzistoř žádá o sdělení, zda byl vysbíraný vyvazovací kapitál osické fary již odeslán do Vídně.
Protokoly 1881: 335.
Farní úřad v Osicích potvrzuje přijetí vyrovnávacích úroků z vyvazovacího dluhopisu za měsíc duben 1881 ve výši 40 zlatých 35 krejcarů.
Protokoly 1881: 345.
Instrukce církevnímu úřadu ohledně uhrazeného vyvazovacího poplatku ve výši 1083 zlatých 60 krejcarů, složeného bohdanečskými pivovárečnými měšťany do rukou farního úřadu v Bohdanči za zrušené dodávky piva.
Protokoly 1881: 354.
Královéhradecká biskupská konzistoř potvrzuje přijetí vyvazovacího kapitálu ve výši 1108 zlatých ke koupi státního dluhopisu ve prospěch farního beneficia v Bohdanči.
Protokoly 1881: 374.
Královéhradecká biskupská konzistoř zasílá vyvazovací kapitál fary v Bohdanči ve výši 1108 zlatých k nákupu pozemků ve prospěch jmenovaného beneficia a k dočasnému uložení v pardubické záložně.
Protokoly 1881: 396.
Královéhradecká biskupská konzistoř oznamuje, že se ztratil vyvazovací dluhopis písmeno A č. 3267 ze dne 30. dubna 1881 v hodnotě 300 zlatých, zapsaný na kostel v Hostovicích.
Protokoly 1881: 435.
Královéhradecká biskupská konzistoř zasílá státní dluhopis datovaný 1. dubna 1881 č. 40427 v hodnotě 14450 zlatých důchodů ve stříbře, zakoupený za zbývající vyvazovací dluhopis pro farní úřad v Osicích, a žádá o zaslání náhrady ve výši 28 zlatých 82 krejcarů.
Protokoly 1881: 547.
Farní úřad v Osicích žádá o zaslání formuláře k vyúčtování úroků z důchodů plynoucích ze zakoupeného vyvazovacího dluhopisu.
Protokoly 1881: 581.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích oznamuje rozhodnutí c. k. zemské školní rady z 30. března 1873 č. 3243 o tom, že vyvazovací dluhopis sezemické školy vydaný 1. října 1853 č. 1098 v hodnotě 94 zlatých 50 krejcarů má být převeden na okresní školní pokladnu, a že proti tomuto rozhodnutí může být vzneseno do čtrnácti dnů odvolání.
Protokoly 1881: 644.
Urgence [adresovaná] c. k. daňovému úřadu v Kolíně ohledně přepisu vyvazovacího dluhopisu ze dne 1. března 1853 č. 2137 v hodnotě 170 zlatých, zapsaného na školu v Týnci nad Labem, na týnecký kostel; k č. 692, 912 a 1879, 279, 352 ai 1850.
Protokoly 1881: 762.
C. k. daňový úřad v Kolíně zasílá výnos vysokého zemského výboru ze dne 20. října 1881 č. 29856 se žádostí o jeho navrácení a oznamuje, že v záležitosti přepisu vyvazovacího dluhopisu týnecké školy, písmeno A č. 2317, v hodnotě 170 zlatých na tamní kostel stále ještě probíhá jednání.
Protokoly 1881: 899.
Farní úřad v Týnci nad Labem sděluje, že zemský školní rada učinil nezbytná předběžná opatření ku přepsání vyvazovacího dluhopisu datovaného 1. března 1853 č. 2137 písmeno A z [týnecké] školy na týnecký kostel.
Protokoly 1882: 110.
Zemský výbor Království českého sděluje, že na základě pravomocného rozhodnutí c. k. okresní školní rady v Kolíně ze dne 18. června 1879 č. 1419 bylo zemské pokladně nařízeno, aby vyvazovací dluhopis lit. A, č. 2137 v hodnotě 170 zlatých, zapsaný na školu v Týnci nad Labem, přepsala na kostel v Týnci nad Labem, a sice na pokrytí služeb varhaníka.
Protokoly 1882: 151.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích sděluje, že vyvazovací kapitály obyvatel obce Škudly ve výši 30 zlatých 40 krejcarů a pivovárečných měšťanů v Přelouči ve výši 150 zlatých, uhrazené u c. k. daňového úřadu v Přelouči, mohou být vybrány a použity.
Protokoly 1882: 180.
[Žádost adresovaná] hlavnímu daňovému úřadu v Chrudimi o vyzvednutí dvou splátek vyvazovacího kapitálu z nemovitosti č. p. 1 Jana Mandise, nyní drženého obcí Tuněchody, a to včetně úroků.
Protokoly 1882: 262.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích sděluje, že dle vyvazovací tabulky týkající se náhrady dávek odváděných kostelu v Dříteči (tzv. železné krávy) byl vyvazovací kapitál Josefa Jedličky z Němčic, č. p. 3, ve výši 4 zlaté 50 krejcarů a Společnosti české úvěrní a hypoteční banky coby držitelky nemovitosti č. p. 20/23 ve výši 4 zlaté 50 krejcarů, dohromady 9 zlatých, společně s úroky čítajícími 49 krejcarů uhrazen a lze jej vyzvednout u c. k. daňového úřadu v Pardubicích.
Protokoly 1882: 316.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích zasílá za účelem dalšího opatření přípis c. k. finanční prokuratury datovaný v Praze 28. dubna 1882 č. 16601, dle kterého mají být včas vybrány úroky ze simultánně vázaných kapitálů mešní nadace, odváděných z pozemků u města Pardubice o rozloze 2 jitra a 1 strych, exekučně odprodaných Janu Pazderkovi.
Protokoly 1882: 330.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích sděluje, že vyvazovací splátku z nemovitosti č. p. 2 v obci Škudly ve výši 1 zlatého 12 1/2 krejcarů, vyplacenou do rukou fary v Přelouči, lze vyzvednout u c. k. daňového úřadu v Přelouči.
Protokoly 1882: 420.
Královéhradecká biskupská konzistoř sděluje, že byl slosován vyvazovací dluhopis písmeno A, č. 1159 v hodnotě 6370 zlatých konvenční měny, zapsaný na faru v Mikulovicích, a žádá o poskytnutí souhlasu k jejich vyzvednutí.
Protokoly 1882: 473.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích dává na vědomost výnos vysokého c. k. místodržitelství ze dne 27. června 1882, dle kterého je patronátní úřad oprávněn vyzvednout a použít kapitál z vyvazovacího dluhopisu písmeno A, č. 115, vydaného 29. dubna 1882 a zapsaného na faru v Mikulovicích, v hodnotě 6370 zlatých konvenční měny včetně 5 % úroků, celkem 7022 zlatých 92 krejcarů i s úroky.
Protokoly 1882: 520.
Farní úřad v Mikulovicích zasílá přípis biskupské konzistoře ze dne 30. června 1882 č. 4682, dle kterého je na základě výnosu vysokého c. k. místodržitelství ze dne 27. června 1882 č. 42206 patronátní úřad panství Pardubice oprávněn vyzvednout a využít kapitál z vyvazovacího dluhopisu č. 1159, vydaného dne 29. dubna 1882 pod č. 1159 a zapsaného na mikulovickou faru, v hodnotě 6370 zlatých konvenční měny, resp. 7022 zlatých 92 krejcarů rakouské částky včetně 5 % úroků.
Protokoly 1882: 545.
Farní úřad v Mikulovicích zasílá vyúčtování a výkaz úroků ve výši 167 zlatých 12 krejcarů z vyvazovacího kapitálu farního beneficia v Mikulovicích.
Protokoly 1882: 578.
Výkaz c. k. hlavního daňového úřadu v Chrudimi o zaplacení vyvazovacího kapitálu ve výši 1 zlatý 45 krejcarů resp. 94 krejcarů kostelu v Tuněchodech Janem Mandisem z Tuněchod, č. p. 1.
Protokoly 1882: 580.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích zasílá výnos vysokého c. k. místodržitelství datovaný v Praze 24. července 1882 č. 45265 týkající se uděleného svolení s vyzdvihnutím kapitálu ve výši 270 zlatých vídeňské měny resp. 113 zlatých 40 krejcarů rakouské částky z usedlosti č. p. 5 Josefa Malého v Kojicích ve prospěch církevní pokladny panství Pardubice, nyní nicméně kostela v Rosicích, spravovaného náboženským fondem.
Protokoly 1882: 704.
Farnímu úřadu v Osicích zasláno k podepsání potvrzení o přijetí uhrazených vyrovnávacích úroků ve výši 40 zlatých 35,5 krejcarů z vyvazovacího dluhopisu písmeno A, č. 1160 v hodnotě 11300 zlatých 62,5 krejcarů.
Protokoly 1882: 819.
C. k. daňový úřad v Kolíně sděluje, že dle výnosu vysokého zemského výboru ze dne 10. února 1882 č. 4815 byl schválen a proveden přepis vyvazovacího dluhopisu týnecké školy v hodnotě 170 zlatých na kostel v Týnci nad Labem resp. služby varhaníka a žádá o uhrazení poplatkového ekvivalentu ve výši 60 krejcarů.
Protokoly 1882: 907.
Královéhradecká biskupská konzistoř sděluje, že dle usnesení vysokého zemského výboru ze dne 14. tohoto měsíce č. 35565 dne 31. října 1882 vypršel vyvazovací dluhopis písmeno A, č. 2137 v hodnotě 170 zlatých konvenční měny, zapsaný na kostel v Týnci nad Labem, a žádá o podniknutí nezbytných kroků ohledně vyzvednutí příslušného obnosu ve výši 170 zlatých.
Protokoly 1882: 949.
Žádost [adresovaná] c. k. okresnímu hejtmanství v Chrudimi o zajištění, aby vyvazovací kapitál tuněchodské krčmy č. p. 1, dříve vlastněné Janem Mandisem, nyní obcí Tuněchody, byl společně s příslušnými splátkami a zbytkem ve výši 20 zlatých 30 krejcarů odveden do remanenčních důchodů.
Protokoly 1882: 983.
Královéhradecká biskupská konzistoř zasílá státní dluhopis vydaný 1. října 1882 č. 42357 v hodnotě 8900 zlatých důchodů ve stříbře, zakoupený pro farní beneficium v Mikulovicích za vyvazovací obnos 7022 zlatých, a to včetně dokladů o nákupu a po odečtení poštovného činícího 1 zlatý 60 krejcarů zbylých 25 zlatých 11 krejcarů, kterýžto obnos bude uložen v záložně a po vyzvednutí půlročních úroků ve výši 31 zlatých 17 krejcarů společně s nimi použit na nákup státního dluhopisu.
Protokoly 1883: 32.
C. k. okresní hejtmanství v Kolíně sděluje, že dle výnosu vysokého c. k. místodržitelství datovaného v Praze 25. prosince 1882 č. 83927 v souladu s biskupskou konzistoří je patronátní úřad zmocněn vyzvednout kapitál ve výši 160 zlatých konvenční měny včetně 5 % úroků z vyvazovacího dluhopisu písmeno N, č. 21370, zapsaného na kostel v Týnci nad Labem.
Protokoly 1883: 88.
C. k. okresní hejtmanství v Chrudimi sděluje, že představený obce Tuněchody ohlásil složení vyvazovacího kapitál z hostince J[ana] Mandise č. p. 1, nyní náležícího obci Tuněchody, do 14 dní.
Protokoly 1883: 147.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích zasílá pro farnost v Přelouči od c. k. daňového úřadu v Přelouči soupis složeného vyvazovacího kapitálu a úroků od škudelských poddaných ve výši 28 zlatých a 14 zlatých 8 1/2 krejcarů, a od přeloučských pivovárečných měšťanů ve výši 150 zlatých, dohromady 192 zlatých 23 1/2 krejcarů.
Protokoly 1883: 195.
Oznámení farního úřadu v Přelouči, že vyvazovací kapitál pivovárečných měšťanů ve výši 150 zlatých a škudelských poddaných ve výši 28 zlatých 25 krejcarů, složený u c. k. daňového úřadu v Přelouči, je možno vyzvednout a použít.
Protokoly 1883: 243.
Vyrozumění c. k. daňového úřadu, že stávající vyplácení úroků z vyvazovacího dluhopisu č. 2137 ve výši 170 zlatých, příslušejícího kostelu v Týnci nad Labem, definitivně vyprší už 1. května 1883.
Protokoly 1883: 288.
C. k. daňový úřad v Pardubicích na základě připojené zprávy týkající se žádosti Antonie Vilímové z Mokošína, č. p. 6, o vydání vyúčtování kapitálu ve výši 200 a 300 zlatých konvenční měny, odvedeného do sirotčí pokladny bývalého státního panství Pardubice, žádá o zaslání objasňujícího vyjádření a posouzení.
Protokoly 1883: 640.
Královéhradecká biskupská konzistoř na základě usnesení vysokého zemského výboru z 15. května tohoto roku sděluje, že vyvazovací dluhopis písmeno A, č. 33066 v hodnotě 190 zlatých konvenční měny, zapsaný na kostel v Bohdanči (Glöckner), vypršel 30. dubna 1883 a žádá o podniknutí příslušných kroků spojených s jeho vyzvednutím včetně úroků.
Protokoly 1883: 699.
Královéhradecká biskupská konzistoř zasílá zakoupený státní dluhopis v hodnotě 250 zlatých důchodů ve stříbře, vydaný 1. dubna 1883 č. 43039 a vinkulovaný na kostel v Týnci nad Labem, společně s dokladem o koupi a zbylým obnosem 4 zlaté 25 krejcarů v hotovosti z vyvazovacího dluhopisu v hodnotě 170 zlatých konvenční měny.
Protokoly 1883: 738.
Farní úřad v Bohdanči sděluje, že z vyvazovacího dluhopisu v hodnotě 190 zlatých byly vypláceny zvoníkům platy v půlročních lhůtách, a to 1. září a 1. března.
Protokoly 1883: 768.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích na základě dekretu vysokého c. k. místodržitelství ze dne 9. července 1883 č. 47032 sděluje, že kapitál z vyvazovacího dluhopisu kostela v Bohdanči písmeno R, č. 3306, který vypršel 30. dubna, činící 190 zlatých konvenční měny může být společně s úroky vyzvednut a použit.
Protokoly 1883: 1029.
Farní úřad v Bohdanči zasílá platební list k uplynulému vyvazovacímu dluhopisu zvoníků při farním kostele v Bohdanči (vyvazovací dluhopis, z něhož byly vypláceny bohdanečským zvoníkům platy, pozn. překladatele).
Protokoly 1883: 1326.
C. k. okresnímu hejtmanství v Chrudimi [adresována] písemná žádost o intervenci, aby obec Tuněchody uhradila vyvazovací kapitál včetně úroků za hostinec, předtím náležící Janu Mandisovi.
Protokoly 1883: 1411.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích sděluje, že splátka vyvazovacího kapitálu za rok 1883 ve výši 150 zlatých, uhrazená pivovárečnou obcí v Přelouči přeloučskému farnímu beneficiu, může být vyzvednuta u c. k. daňového úřadu v Přelouči, a žádá o zaslání vyúčtování.
Protokoly 1883: 1442.
C. k. daňový úřad v Přelouči navrací chybně vystavené vyúčtování splátky vyvazovacího kapitálu ve výši 150 zlatých, uhrazeného pivovárečnými měšťany farnímu beneficiu v Přelouči.