Smetanovo náměstí (náměstí Republiky)

Viz indikační skica stabilního katastru (1839)

Popularizační glosy:

Náměstí Republiky vznikalo téměř 100 let a vystřídalo řadu názvů. Město tento cenný, dnes značně znehodnocený, prostor získalo zasypání Městské řeky r. 1910. Do té doby po obou březích vedly prašné cesty, ta na západní straně nazvaná Úzká ulice, na jejím rohu s Královskou třídou, dnešní tř. Míru postaven r. 1898 Krudencův palác. Městská rada se 13. 2. 1900 usnesla nechat vydláždit chodníky kolem Krudencova paláce a sousedního a domu Farského. R. 1909 jižní stranu uzavřelo nové krásné Městské divadlo. Prostor před ním parkově upravený, s květinový záhonem uprostřed, nazván r. 1913 Smetanovo náměstí, Úzká ulice zanikla. Severní polovina zůstala dlouho nedlážděná. Na západní straně do r. 1911 stál osamělý Hotel Kotel, na jeho místě navržen Reprezentační dům, k jehož stavbě pro světovou válku nedošlo. Severněji prostor uzavíraly zadní strany domků Vodní ulice. Východní stranu tvořil kostel sv. Bartoloměje, rozšířený r. 1912 do náměstí předsíní, mezi nim a zvonicí prostor nazývaný V Rochu. Mezi zvonicí a Zelenou branou stály dva dvoupatrové domy, k bráně přiléhal hostinec u Votřebalů – U české koruny. Na jejich místě od r. 1926 stojí budova Komerční banky, původně Anglobanky. Na jižní straně brány od r. 1917 stojí budova Městské spořitelny, r. 1945 znárodněné, městu nevrácené. K ní r. 1924 přistavěna budova Ředitelství pošt a telegrafů, za okupace Oberlandrátu, od r. 1949 Krajského národního výboru, od r. 1960 Okresního národního výboru, od r. 1990 Okresního úřadu 31.12.2002 zrušeného. R. 1931 východní stranu severní poloviny náměstí uzavřely budovy Okresního domu-Grandhotelu a budova Průmyslového muzea, dnes Střední průmyslová škola potravinářské technologie. Tehdy také do dnešní podoby přestavěná zvonice a severní části náměstí vydlážděn jako nástupní prostor výstaviště. R. 1941náměstí pojmenováno okupanty na oslavu úspěchů na počátku války "Viktoria" (vítězství). Po osvobození r. 1945 vrácen název Smetanovo. R. 1946 dostalo jméno Náměstí Prezidenta dr. Beneše, r.1950 přejmenováno na Stalingradské nám. Dne 5. 11. 1957 náměstí u vstupu do Tyršových sadů odhalen památník Osvobození a r. 1962 název změněn na Náměstí Osvobození. Krásné, klidové náměstí po r. 1970 znehodnoceno silničním průtahem. Zástavbu náměstí uzavřel r. 1993 Dům techniky, postavený společně s Agrobankou v proluce u divadla. Od 14. 7. 1995 ohlášena rozsáhlá přestavba náměstí Republiky, která kromě předlažby před divadlem nic nepřinesla (viz parpedie.cz).

V Rochu zaniklý, zapomenutý, název prostranství mezi kostelem sv. Bartoloměje a zvonicí. Pojmenování podle kaple sv. Rocha ochránce před morem, kterou město zřídilo po morové epidemii r. 1680 ve zděném spodku zvonice z r. 1556. Kaple zrušena r. 1833, dnes je zde prodejna Bartolomeum. Do zrušení opevnění koncem 18. století prostranství bylo za hradbami, náleželo k Městu v ohradě. Přístup z náměstí byl průchodem domem čp. 82 v Bartolomějské ul., chodilo se tudy do kostela sv. Bartoloměje. Po zrušení opevnění a jezdeckých kasáren, které na místě opevnění byly ještě dalších 120 let, tento prostor splynul s dnešním náměstím Republiky. Patří k němu pět domů čp. 81, 122, 123, 86 a 119 vedle zvonice, původně zadní trakty domů v Bartolomějské ulici přistavěné k parkánové zdi, její ukázka je odkryta v omítce domu čp. 119. Dům čp. 81 1,5 m široký je nejužší v Pardubicích. V 60. letech min. stol., kdy se zde scházeli starší Pardubáci z okolí v čele s místním panem domácím Řezáčem, se tomu prostoru přezdívalo Řezáčovo náměstí (viz parpedie.cz).

Tylova ulice je krátká ulice z náměstí Republiky podél divadla na ul. U Divadla. Ulici tvoří bok divadla a dva protější domy. Rohový, kde bylo od r. 1910 dívčí gymnázium, patří již do ulice U Divadla. Dnešní pojmenování má až od r. 1948, do té doby byla počítána k náměstí. Dříve, před postavením divadla, tudy vedla cesta od Zelené brány do Karlovy ulice, r. 1881 pojmenována Úzká ulice, která výstavbou divadla zanikla. Josef Kajetán Tyl,1808-1856, spisovatel, obrozenecký divadelník, tvůrce českého národního dramatu (viz parpedie.cz).

Po otevření Městského divadla r. 1909 volný prostor vedle podél Jáhnovy ul. dříve nazývaný Karlín r.1910 parkově upraven, přejmenován na Žižkovo náměstí. To r.1934 přejmenováno na Švehlovo, od r.1946 Smetanovo náměstí (viz parpedie.cz).

Podřízené štítky:

• kostel sv. Bartoloměje v Pardubicích (18)
• Zelené Předměstí č. p. 137 (1921: Ing. Motyčka) (0)
• Zelené Předměstí č. p. 144 (1921: El. Drahorádová) (0)
• Zelené Předměstí č. p. 222 (1921: Jan Procházka) (0)
• Zelené Předměstí č. p. 50 divadlo (1921: obec) (9)
• Zelené Předměstí č. p. 51 (1921: neexistoval) (0)
• Zelené Předměstí č. p. 52 (1921: František Římský) (0)
• Zelené Předměstí č. p. 53 (1921: Marie Krpatová) (0)
• Zelené Předměstí č. p. 54 (1921: Františka Kučerová) (0)
• Zelené Předměstí č. p. 55 (1921: Růžena Vagnerová) (0)
• Zelené Předměstí č. p. 56-57 (1921: Hybský a Vodák) (0)