Návrat na hlavní stranu

Národní přírodní rezervace Křivé jezero

Základní údaje
Pravobřežní část dyjské nivy mezi Dyjí a Mlýnským náhonem jižně Nových Mlýnů a 2 km východně Milovic
Katastrální území: Milovice a Nové Mlýny
Rozloha: 116,40 ha
Nadmořská výška: 163-165 m
Zřízena: výnos MK ČSR č. j. 12 221/73 z 9. 8. 1973

Důvod vyhlášení a hlavní motiv ochrany
Zachovalá část nivy s přirozeným charakterem říčního koryta, porosty tvrdého a měkkého luhu, lužními loukami, nelesními mokřadními a vodními společenstvy a odříznutým meandrem Dyje; význačné hnízdiště ptactva.

Geologické, geomorfologické a půdní poměry
Celá rezervace se nachází na holocénní fluviálních písčitohlinitých sedimentech, které jsou místy vystřídány slatinnými zeminami. Jako půdní substrát převládají gleje, pomístně glejové nivní půdy a černice.

Rostlinstvo a květena
Částečně jsou zachovány porosty tvrdého luhu s jasanem úzkolistým, jilmem vazem a dubem letním, na vlhčích místech je nahrazují porosty měkkého luhu s vrbou bílou a topolem bílým. V části rezervace byly tyto polopřirozené porosty nahrazeny výsadbou topolu kanadského.
U Křivého jezera a Panenského mlýna dosud existují fragmenty kontinentálních lužních luk s jarvou žilnatou, ale vlivem změn vlhkostních poměrů a nekosení se v posledních letech šíří ostřicové a chrasticové porosty. Periodické tůně v létě za nízkého stavu vody zarůstají zblochanovými rákosinami se šmelem okoličnatým a porosty širokolistých bylin s haluchou vodní a rukví obojživelnou. V Křivém jezeře dosud přežívá leknín bílý.
Z dosud nalezených druhů cévnatých rostlin je 10 zvláště chráněných: hrachor bahenní, kosatec sibiřský, ožanka čpavá, pryšec bahenní, violka slatinná, šišák hrálolistý, žluťucha slatinná. Před napuštěním dolní zdrže u Nových Mlýnů sem byla s dobrým úspěchem přesazena ladoňka vídeňská a více než 100 000 bledulí letních, která zde má nejpočetnější populaci v českých zemích. Na okraji louky u Panenského mlýna rostou dva exampláře topolu černého.

Zvířena
Rezervace chrání unikátní ukázky lužních biotopů se všemi význačnými živočichy - včetně komárů. V jarních periodických tůních se vyskytuje listonoh jarní, žábronožka sněžní a někteří zástupci lasturnatek. Na březích tůní žije střevlík Carabus clathratus, u něhož představují zaplavované nivy Podyjí jedinou makrolokalitu v českých zemích. V lesích je běžným druhem tesařík obrovský, v korunách starých mohutných dubů buduje svá hnízda velmi vzácný mravenec Liometopum microcephalum.
V tůních se rozmnožuje velký počet obojživelníků - rosnička zelená, skokan ostronosý, skokan menší i skokan skřehotavý, kriticky ohrožený čolek velký, v řece Dyji žijí dva kriticky ohrožené druhy ryb - drsek menší a drsek větší. Zde lze také nalézt lastury velevruba malířského. Na Křivém jezeře mj. hnízdí orel mořský, luňák červený i hnědý, hojná je i pro lužní biotopy typická cvrčilka říční. Klapáním zobáků se na jaře ohlašuje menší lesní kolonie čápů bílých.
Původně byla rezervace vyhlášena z důvodu unikátního způsobu hnízdění husí velkých na hlavatých vrbách. V posledních letech se na jejím území pravidelně vyskytuje i bobr evropský, který se na jižní Moravu rozšířil po jeho znovuvysazení u Vídně.

Lesnictví
Lesní hospodářství je podřízeno zájmům ochrany přírody: jde o lesy zvláštního určení z důvodu ochrany přírody. Kultury topolu kanadského se při obnově postupně nahrazují výsadbami autochtonních dřevin, tj. dubu letního a jasanu úzkolistého. Porosty tvrdého luhu jsou ponechány přirozenému vývoji, anebo se v nich uplatňuje jednotlivý až skupinový zdravotní výběr.

Hospodářské využívání, ohrožení a návrh péče o chráněné území
V lužním lese se až do vyhlášení rezervace hospodařilo obvyklým způsobem. Na dvousečných až trojsečných loukách byly v řídkém sponu vysázeny vrby bílé, které se v pravidelných intervalech ořezávaly na palivové dříví. Vodní režim rezervace byl narušen při výstavbě Novomlýnských zdrží.
Jako na prvním místě v českých zemích zde byly v roce 1976 investovány peníze ze Světového fondu životního prostředí (WWF), ze něž byly vyhloubeny kanály a postavena stavidla. Tyto kanály byly v letech 1994-1995 pročištěny, rozšířeny a doplněny několika stavidly a vpustěmi, což by mělo zajistit v rezervaci dostatek vody.
V roce 1992 se začalo s umělým jarním zaplavováním Křivého jezera, které by mělo pokračovat i v budoucnosti. Je nutné zlepšit obhospodařování luk, doplnit výsadby solitérních vrb a pokračovat v jejich pravidelném ořezávání. Z lesních porostů by měl být postupně odstraněn javor jasanolistý a jasan pensylvanský.

Poznámka
Rezervace je součástí mezinárodně významného mokřadu (podle Ramsarské konvence) Mokřady dolního Podyjí.

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.palava.cz

Typ záznamu: Národní přírodní rezervace
AKTUALIZACE: uživatel č. 508 org. 56, 05.08.2003 v 15:11 hodin

Copyright 1994-2019 © Luděk Šorm