Krnov - město na soutoku [ Historie (archivní dokument) ]

Krnov - město na soutoku
Město Krnov leží na soutoku řeky Opavy s Opavicí, v podhůří Nízkého Jeseníku v těsné blízkosti česko-polské hranice. Archeologické nálezy ukazují, že místo je téměř bez přerušení osídleno již od starší doby kamenné, zhruba tedy 30 000 let.
Nejpozději do 7. století bylo osídlení výlučně slovanské, o čemž svědčí i písemné zprávy o moravském kmeni Holasiců. Z glaciální doby jsou v Krnově trvalými připomínkami bludné balvany a jiný materiál přinesený ledovcem. Z doby poledové byl v Krnově nalezen špičák jeskynního medvěda, zlomek mamutí stoličky a jiné nálezy. Život mladší doby kamenné dokumentují zejména bohaté nálezy z blízkých Brumovic, opevněná sídliště na obou cvilínských kopcích pocházejí z poslední doby neolitu.
V období kultury lidu popelnicových polí existovala na území Krnova tři hradiště: na Předním cvilínském kopci, nad Červeným dvorem (v přilehlé části úvalenského katastru) a na Zadním cvilínském kopci. Odtud pocházejí i některé historické nálezy, především železné nádoby a železná sekera z 11. a 12. století.
Datum vzniku samotného Krnova nelze jednoznačně určit. Jeho český název (v podobě Kyrnow) je prvně písemně doložen roku 1240. Německý název Jägerndorf (v podobě Jegerdorf) je poprvé zaznamenán v roce 1253. Ve středověkých dokumentech se pro místo užívalo i latinizovaného názvu Carnovia. Krnov vznikl na křižovatce dávných obchodních cest spojující pobaltská hansovní města s Itálií. Počátky města spadají do 13. století. Poprvé se objevuje v historických dokumentech z roku 1240, a to v listině českého krále Václava I., v níž daruje tišnovskému klášteru újezd lidově zvaný Kyrnow v kraji kdysi holasovickém ("circulium quendam in districtu Holascencsi, Kyrnow vulgariter nuncupatum cum omnibus appendiciis suis, villis, agris, pratis, silvis, fluminibus").
Brzy nato získává Krnov městská práva. Stalo se tak před rokem 1269. S jistotou lze říci, že za panování Přemysla Otakara II. již Krnov tato práva měl. Privilegia města mu byla potvrzena královnou Kunhutou v roce 1279. Krnovský hrad Cvilín, postavený ve 13. století z kamene, se stal knížecím sídlem opavskému knížeti Mikuláši z vedlejší větve přemyslovské. v těchto dobách již bylo Krnovsko významným územím celkem, ležícím na rozhraní Moravy a Slezska.
Při různých válečných událostech a bojích hrálo obvykle důležitou roli a bylo předmětem zájmu bojujících stran. Přes Krnovsko se obvykle dostávala do země cizí vojska (Tataři, Dánové, Švédové, Prusové...). Stalo se tak i v 15. století, kdy došlo k boji mezi Jiřím z Poděbrad a Vladislavem II. Matyáš Korvín tehdy vpadl do Krnovska, zajal knížete u zámku v Albrechticích a stal se sám pánem Krnovska, s městy Krnovem, Bruntálem, Bavorovem a hradem Cvilínem, a to až do roku 1490, kdy zemřel. V druhém roce svého panování na Krnovsku nechal v Krnově razit královskou minci. Byl to groš a půlgroš.
Po smrti Korvínově daroval král Vladislav II. Krnovsko svému kancléři a blízkému příteli panu ze Šelenberka a Kosti. V roce 1523 koupil knížectví za 58 900 uherských zlatých markrabí Jiří Hohenzollern z Ansbachu. S novým vládcem vstoupila na toto území i nová víra. Horlivý zastánce Luthterova učení dal vyhnat z panství katolické řády německých rytířů i františkánské bratry minority. Posledním knížetem tohoto rodu v Krnově byl Jan Jiří Krnovský, vrchní velitel vojsk "zimního krále" Bedřicha Falckého.
Za protivení se Habsburkům bylo krnovské knížectví zkonfiskováno, jeho majitel dán do klatby a roku 1622 udělil císař zemi Karlu z Lichtenštejna. To již byla Evropa zmítána třicetiletou válkou a země krnovská pleněna postupně vojsky dánskými, císařskými a dílo pustošení završili Švédové. Věk následující přinesl krnovskému knížectví ránu, jež narušila staletí budovanou a utužovanou stabilitu hospodářství a odsoudila toto významné město ke ztrátě síly a prestiže. Pruský král Bedřich II. uplatnil nároky na Krnovsko, které považoval neprávem zkonfiskované jeho hohenzollernským předkům. Spor se rozšířil na celé Slezsko, přičemž vojska Marie Terezie nedokázala území odedávna patřící české koruně ubránit. Mír uzavřený ve Vratislavi v roce 1742 znamenal pro Krnovsko ztrátu rozsáhlých území na levém břehu řek Opavy a Opavice a odloučení celého Hlubčicka.
Zbývající torzo knížectví muselo přeorientovat hospodářské zájmy z Horního Slezska na Moravu a Rakousko. Rozdělení Slezska znamenalo konec politického významu Krnova, v roce 1793 byl i krajský úřad přestěhován do Opavy. Roku 1849 zaniká krnovské knížectví, jehož stálé jádro se stalo základem pro vznik nového politického okresu. Vznikl tak jeden ze sedmi okresů rakouského Slezska. Tehdejší okres Krnov měl 10 čtverečních mílí, 74 obcí a 59 875 obyvatel. Svého znovuzrození se dočkal Krnov až na přelomu 19. a 20. století, kdy jej prudký rozvoj textilní výroby zařadil na jedno z předních míst v Rakousku-Uhersku. Vznik textilní výroby se váže k samým počátkům města. V roce 1379 byl založen obchodní dům se suknem a v jeho šestnácti komorách se prodávalo zboží vyrobené ve městě. Ve století 19. zde existovalo již 17 továren na výrobu sukna, vlněného a hedvábného zboží. Industrializace přinesla změnu podoby města.
V roce 1997 bylo město těžce postiženo povodní, přičemž zaplaveno bylo celé jeho území, především v okolí řeky Opavy.
V současné době je Krnov se svými 26 000 obyvateli významným průmyslovým a kulturním centrem regionu. Každoročně se ve městě pořádají různé kulturní a sportovní akce. Zmiňme například Krnovské hudební slavnosti, které si rok od roku získávají stále větší popularitu a nabízejí bohatý program plný významných jmen české i zahraniční hudební scény, dále pak Česko-německý týden, v jehož rámci již po několik let dochází k přátelskému setkání občanů sousedního Německa s občany města. Významnou kulturně-společenskou akcí se staly i Řecké dny, během nichž se občanům města naskýtá jedinečná možnost poznat řeckou kulturu a tradici. K nedílné součásti kulturně-společenského dění města patří také Hornoslezské slavnosti, pořádané každoročně na Hlavním náměstí v Krnově.
Z hlediska cestovního ruchu pak můžeme v Krnově nalézt mnoho historických památek - zámek ve stylu severské renesance v centru města, kostel sv. Ducha, v němž se v současnosti nachází koncertní síň a nebo původně gotický kostel sv. Martina, přestavěný v barokním slohu po požáru v roce 1779. Významnou církevní památkou je i dominanta Krnova - kostel Panny Marie Sedmibolestné na předním Cvilínském kopci, nazývaný často ´´Perlou Slezska´´, a nedaleká rozhledna z roku 1901-1903, vysoká 29 metrů. Krásný výhled na krajinu v okolí města nabízí rovněž nově zrekonstruovaná rozhledna na Ježníku, vysoká 17,5 m, vhodná jako turistický cíl zejména pro pěší turisty. Na své si však přijdou i cykloturisté, kteří zajisté ocení množství kvalitně značených cykloturistických stezek, jimiž je okolí Krnova doslova protkáno. V letních a podzimních měsících se okolní lesy stávají rájem pro milovníky sběru hub a lesních plodů. Krnov nabízí celoroční turistické možnosti, tudíž v kterémkoliv ročním období se můžete těšit z jeho krás a obdivovat okolní krásnou přírodu.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.krnov.cz